|
|
Stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu.
Kosárová, Hedvika ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekotoxickou kyseliny 2-[(2,6-dichlorfenyl)anilin]benzen octové (diklofenak), kyseliny ??methyl-4-(2-methylpropyl)benzen octové (ibuprofen) a směsi diklofenaku s kadmiem s využitím řasového testu toxicity v souladu s ČSN EN ISO 8692. V teoretické části je popsána problematika léčiv v životním prostředí, dále charakteristika standardních řasových testů a alternativních testů. U všech realizovaných řasových testů toxicity byly jako testovací organismy použity zelené sladkovodní řasy Desmodesmus subspicatus. Pomocí těchto testů byly stanoveny hodnoty IrC50 pro standardní látku dichroman draselný, samotná léčiva diklofenak a ibuprofen a pro kadmium. Součástí práce je stanovení toxicity kadmia ve směsi s diklofenakem.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných musk sloučenin
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Prostředky každodenní potřeby, kterými jsou zejména kosmetické přípravky a prostředky osobní péče, mohou značnou měrou ovlivňovat životní prostředí. V poslední době jsou z hlediska ochrany životního prostředí často zmiňovány organické sloučeniny, které tvoří vonnou složku těchto prostředků - tzv. musk sloučeniny. Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění a posouzení ekotoxicity nejnovějších zástupců této skupiny, kterými jsou lineární (alicyklické) musk sloučeniny. Z nich byly testovány následující vonné komponenty: lilial, linalool, arocet a arofloron. Jelikož převážná část jejich reziduí vstupuje do akvatického ekosystému, byly pro testy ekotoxicity vybrány vodní organismy: sladkovodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus a vodní rostlina Lemna minor. Byla hodnocena individuální ekotoxicita jednotlivých látek a dále toxicita binární směsi arofloronu a linaloolu, a to na organismech Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Na základě výsledků testů byly vypočteny hodnoty ekotoxicity LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a byla porovnána jejich ekotoxicita. Nejvyšší ekotoxicitu vykazoval lilial. Hodnota 24h EC50 pro organismus Daphnia magna byla 2,13 mg/l a hodnota 24h LC50 pro organismus Thamnocephalus platyurus byla 10,86 mg/l.
|
|
| |
|
|
Ekotoxikologické hodnocení prostředků na bázi tenzidů.
Doležalová, Šárka ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tenzidy se staly běžnou součástí každodenního lidského života. Pro svoje vlastnosti nacházejí uplatnění jako aditivní složky pěnových hasebních prostředků, které jsou ve velkých množstvích používány pro boj s plošnými požáry. Tato práce se zabývá ekotoxikologickým hodnocením komerčně dostupných hasebních prostředků Sthamex F 15, Moussol APS F 15, Finiflam F 15, Expyrol F 15 a Pyrocool B, které jsou vyrobeny na bázi tenzidů. V rámci diplomové práce byl u vybraných prostředků posuzován ekotoxikologický účinek prostřednictvím testů ekotoxicity v akvatickém uspořádání využívajících korýšů Thamnocephalus platyurus, hrotnatek Daphnia magna, dvouděložné rostliny Lemna minor a semen hořčice bílé Sinapis alba. Prostřednictvím testů výluhů půd kontaminovaných vybranými prostředky byl posuzován vliv půdního sorpčního komplexu na ekotoxikologický účinek. Hasební prostředky byly dále posuzovány z hlediska akutní ekotoxicity pro půdní organismy ekotoxikologickými testy v kontaktním uspořádání využívajícími žížaly hnojní Eisenia fetida a semen salátu setého Lactuca sativa. Pro posouzení vlivu biodegradace za různých podmínek na ekotoxikologický účinek byly s odstupem času provedeny testy klíčivosti salátu setého L. sativa. Dle výsledků jednotlivých testů je v práci diskutována potřeba dalšího hodnocení negativního vlivu vybraných prostředků a současně potřeba zvláštní pozornosti legislativních opatření.
|
|
| |
|
|
Vliv pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních látek
Goma, Bernadette ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium vlivu pokročilých oxidačních procesů na ekotoxicitu pesticidních přípravků Metazachlor a Chloridazon. Oba herbicidy jsou běžně využívané na ochranu zemědělských plodin, jako jsou řepka olejka, tuřín, mangold či řepa krmná proti celé škále nežádoucích jednoděložných a dvouděložných plevelných rostlin. Aplikace bývá nejčastěji na velkých plochách, a tudíž představují vysoké riziko pro jednotlivé složky životního prostředí. V práci byl sledován případný vliv na zástupce producentů a konzumentů akvatického ekosystému. Roztoky pesticidních přípravků, které byly podrobeny vybraným způsobům ošetření pomocí pokročilých oxidačních procesů,byly otestovány na vodních organismech, a to konkrétně na korýši Daphnia magna a vodní rostlině Lemna minor. Z výsledků jednotlivých testů byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita a takto i efektivita oxidačních procesů při odstraňování polutantů z odpadních vod.
|
|
|
Ekotoxicita léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi
Königsmarková, Kristýna ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na ekotoxikologické testování léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi. Na problematiku nejprve nahlíží z teoretického hlediska – popisuje vliv residuí léčiv na životní prostředí, rozdělení hypolipidemik, rizika zvýšené hladiny cholesterolu, následně se zabývá ekotoxikologií a uvádí principy ekotoxikologického testování. V experimentální části byla testována tato léčiva: Corsim, Atoris, Lipanthyl Supra, Lipanthyl 267M. Dále byla testována i kyselina klofibrová – metabolit fibrátů. Rezidua těchto léčiv se vyskytují zejména v akvatickém ekosystému, z toho důvodu byly k hodnocení ekotoxicity použity testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri. Na základě výsledků testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50. Pomocí těchto hodnot pak byla hodnocena ekotoxicita výše uvedených hypolipidemik.
|
|
|
Posouzení ekotoxicity vybraných léčiv
Weiss, Jan ; Dvořáková, Dagmar (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V poslední době vzrůstá spotřeba léčiv, a tudíž i množství jejich reziduí v přírodních ekosystémech. Je tedy nezbytné zabývat se i jejich případnými negativními vlivy na životní prostředí. Předložená diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické hodnocení farmak. Testovány byly diklofenak a ibuprofen ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek, penicilin G a ampicilin ze skupiny antibakteriálních látek. Protože se testované skupiny léčiv vyskytují převážně ve vodní složce životního prostředí, byly k hodnocení ekotoxicity použity především testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Artemia salina, Sinapis alba, Lemna minor a Brachionus calyciflorus. Na základě výsledků provedených testů byly pro testované látky stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50 a byla porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
|
Posouzení ekotoxicity kontaminovaných matric vnášených do ekosystému
Urbanová, Veronika ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením ekotoxicity různých matric kontaminovaných v důsledku antropogenní činnosti a vnášených do ekosystému. Jedná se zejména o odpadní materiál různého původu; stavební, průmyslový, energetický, biodegradabilní a další. Pro experimentální účely byly vybrány čistírenské kaly jako velkoobjemový odpad s neustále se zvyšující produkcí. Kaly byly testovány z pohledu nejčastějšího způsobu jejich využití - aplikace na zemědělské půdě. Legislativně je toto nakládání omezeno pouze mezními hodnotami koncentrací rizikových prvků. Z toho důvodu byla hodnocena potenciální ekotoxicita kalů, neboť chemická analýza sama o sobě není schopna predikovat účinky na živé organismy. Ekotoxikologické hodnocení bylo provedeno prostřednictvím kontaktních biotestů. Jako testovací organismy byly vybrány živočišné organismy Eisenia foetida, Folsomia candida, Heterocypris incongruens a rostlina Lactuca sativa. Testovány byly kaly z ČOV Brno - Modřice, Valtice, Mikulov a Lednice. Při dodržení aplikační dávek stanovených vyhláškou, nevykazovaly vzorky kalů ekotoxicitu. Naopak lze usuzovat, že půdy obohacené kaly příznivě ovlivňují biotu půdního ekosytému.
|
|
|
Využití organismu Eisenia foetida v testech ekotoxicity
Modlitbová, Pavlína ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Pesticidní přípravky používané na ochranu rostlin patří mezi chemické látky, které jsou cíleně vnášeny do životního prostředí. V ČR jsou legálně používané pouze takové pesticidní přípravky, které jsou registrovány SRS (Státní rostlinolékařská správa). Pro účely registrace jsou potřeba kromě posouzení případných negativních účinků na zdraví lidí a zvířat, také informace, zda dané přípravky negativně neovlivňují životní prostředí, zejména nezpůsobují kontaminaci akvatického systému nebo nepůsobí na necílové organismy. Tato diplomová práce se zabývá využitím organismu Eisenia foetida (žížaly hnojní) v kontaktních testech ekotoxicity při testování pesticidních přípravků. Byly vybrány pesticidní přípravky, u nichž nejsou celistvé informace o jejich vlivu na necílový půdní organismus (Eisenia foetida), přičemž na základě vypracované literární rešerše byl zvolen test ekotoxicity dle metodiky OECD 207 Test akutní toxicity trvající 14 dní. Testovány byly dva pesticidní přípravky Topsin M 500 SC (účinná látka thiofanát-methyl) a Perfekthion (účinná látka dimethoát). Byly vypočteny ekotoxikologické hodnoty a posouzena ekotoxicita těchto látek pro půdní organismy.
|
host ::
RSS.